Není důležité, že pes leží na sedačce, pokud jste mu to dovolili, důležité je, že poslechne, že z ní má odejít !!!
STRACH
- Patří do jedné skupiny multifaktoriálních problémů s chováním psů, které jsou etio-logicky a patofyzilologicky značně heterogenní. Strach se může vyvíjet postupně a jeho projevy mohou být značně proměnlivé. Někdy lze postupným vystavováním podnětu psa strachu odnaučit. Odpověď psa na strach závisí na blízkosti a intenzitě podnětu, na předchozí zkušenosti sním apod. Pes co se bojí např. bouřky, tak se strach může rozšířit i na ostatní zvuky / střelba, zvonek, bouchnutí dveří, ohňostroj apod./ Strach je emoce, která navozuje adaptační odpověď, umožňující psovi vyhnout se situacím nebo aktivitám, které by ho mohli ohrozit.
To znamená, že STRACH zahrnuje soubor psychofyzilologických odpovědí na reálnou hrozbu či nebezpečí.
Strach vrozený - u geneticky bázlivých psů lze někdy dosáhnout zmírnění obvykle v kombinaci přírodních léčiv a řádného kynologického výcviku. Vrozený strach může propuknout kdykoliv během života psa.
Normální strach - jedná se o strach z predátorů, silné podněty, hrozba jiného psa, strach ze silných zvuků, globální / generalizovaný/ strach - ten se může objevit i u štěňat mladších 8 týdnů.
Strach časná zkušenost - nedostatečná socializace u chovatele či majitele matky štěněte, traumatická zkušenost v první periodě strachu / pád ze schodu, vysavač, deštník, fén, strach z osob apod./. Traumatická zkušenost ve druhé periodě strachu / autonehoda, trestání od majitele nebo jiných lidí, děti trápí psa, velmi hlasité projevy apod./.
Strach naučený - operantní podmiňování /neúmyslné pozitivní posilování ze strany majitele, který nevědomky odměňuje pozorností bázlivé chování psa, chlácholí psa apod. Bázlivé, nejisté chování majitele upozorní psa na podnět, kterého se také začne bát.